Přátelé zdravíme vás!
V těchto dnech se snažíme mapovat, jak se daří našim studentům v Austrálii a zda nepotřebují nějak pomoci v této složité situaci.
Moc nás těší, když se nám ozvou studenti, kterým se u protinožců vede dobře. Monika s Martinem nám napsali, jak se jim daří v dobách koronaviru a my vám přinášíme nahlédnutí do naší komunikace :-).
Napsali jsme studentce Monice, která studuje v Sydney jazykovou školu a do Austrálie se vydala společně s jejím manželem Martinem před necelým rokem.
„Dobrý den Pavlíno. Vaše zpráva mě moc potěšila. Máme se fajn (s ohledem na situaci), daří se nám dobře. Ve škole mám teď prázdniny, ale v pondělí se zase připojím k on-line vyučování . Zanedlouho budeme žádat o prodloužení víz, protože čas neskutečně letí a už tu budeme (v červenci) našich původních 8 měsíců . Finančně v pohodě, naštěstí oba dva máme práci a nějak extrémně moc nás ten virus nezasáhl. Pomoci nijak nepotřebujeme, ale kdyby jste o někom věděla, kdo by na tom byl opravdu špatně, rádi mu pomůžeme pokud to bude v našich silách.“
Velice nás zajímalo v jakém oboru oba pracují. Ze zkušenosti ostatních víme, že studenti přišli především o práce v restauracích a barech, ale jsou pozice, u kterých je to individuální. Monika nám napsala toto …
„Já pracuji v jedné delivery firmě a rozvážím chleba do Woolworths a Coles. Martin pracuje na stavbě. Myslím si, ze co se uklízeček týká, tak strašně záleží. Spousta mojich kamarádek co pracovaly jako uklízečka ze dne na den přišly o práci a musely odletět domů. Takže asi hodně záleží kde a co člověk uklízí …“
Moniku jsme požádali o nějakou pěknou, australsky laděnou fotku (tu najdete u článku) a s ní nám přišla i tato pozitivní zpráva. Je to tak! Člověk si musí jít za svým snem, pokud si jej chce splnit!
„My se máme v rámci možnosti skvěle. I když načasování příletu do Austrálie nebylo asi úplně nejlepší, páč vlastně hned jak jsme přiletěli, tak tady hořelo, pak nastalo období dešťů a teď Covid-19. Je to šílená doba, ale stejně toho rozhodnutí nelitujeme a doufáme, ze se brzy všechno umoudří a my konečně procestujeme a poznáme další kus Austrálie a nejen Sydney. Ale jsem moc ráda, ze jsme ani jeden nepřišli o práci, a tak můžeme tuhle těžkou dobu přečkat tady. I když byly doby, kdy jsme si říkali, jestli to taky nezabalíme, ale rozhodli jsme se bojovat za náš sen.“
Monice i Martinovi přejeme, aby jim to vydrželo a doufáme, že si svůj australský sen nakonec opravdu splní!