Když jsem se rozhodl vycestovat na working holiday, netušil jsem, jak moc mě tahle zkušenost obohatí. Měl jsem to štěstí, že jsem se mohl podívat do dvou naprosto odlišných koutů světa – nejdříve do horské Alberty v Kanadě a aktuálně žiju už dva a půl měsíce v australském Melbourne. V tomhle článku bych rád srovnal obě zkušenosti z pohledu různých oblastí života.
Příroda, co bere dech – pokaždé jinak
Kanadské Rocky Mountains mě doslova ohromily. Každý den jsem byl obklopen masivními vrcholky, lesy, jezery a ledovci. Když jsem pracoval v hotelu, občas se v jeho okolí objevila stáda jelenů – nezřídka i pár desítek metrů od vchodu. Výšlapy za rozbřesku, kdy se první paprsky slunce opíraly o zasněžené vrcholy, byly nezapomenutelné. Alberta ve mně často vzbuzovala pocit, že jsem součástí filmu o divokém západě – krajina působila nespoutaně, drsně a místy až neprobádaně. K přírodě tu neodmyslitelně patří medvědi, losi a jeleni – setkání s nimi nebyla vzácností a člověk se
naučil být ve střehu.
Australská příroda je úplně jiná – tropická, plná eukalyptů, hustého porostu a vyprahlé buše. Někdy si člověk připadá jako Indiana Jones – brodí se džunglí, prodírá se křovím nebo se peče na slunci v otevřené krajině, kde z tebe teče pot už po pár krocích. Klokany a barevné papoušky tu člověk sice nepotkává přímo ve městě, ale při výletech mimo Melbourne na ně narazíš poměrně často. Právě tihle exotičtí „obyvatelé“ dodávají australské přírodě ten zvláštní, téměř filmový charakter.
Horská pohoda vs. městský komfort
V Kanadě jsem bydlel uprostřed hor. Měl jsem bydlení zajištěné od zaměstnavatele, takže jsem se nemusel o nic starat. Trailer park měl svoje kouzlo – příroda za dveřmi, možnost rozdělat si večer ohýnek přímo před „domem“, sednout si s kamarády a koukat na hvězdy. Jednoduchý, ale útulný život. Se spolubydlícími jsme si rychle sedli a vytvořili si takové malé horské společenství.
V Melbourne jsme si bydlení hledali sami – a skončili jsme úplně jinde. Momentálně bydlím v 16. patře mrakodrapu, odkud je výhled na celé město. Je to o poznání víc „městský“ způsob života – výtah, recepce, terasa s bazénem místo ohniště. Spolubydlícho i přítelkyni z Kanady jsem si přivezl s sebou, takže společné soužití je pořád stejně pohodové. Jen kulisy se změnily – z lesů a hor na výškové budovy a ruch velkoměsta. Těžko se to srovnává. Obě zkušenosti mají svoje – na jedné straně jednoduchost a blízkost přírodě, na druhé straně komfort, výhledy a městský styl života.
Když práce není jen práce
V Kanadě jsem pracoval jako recepční v horském hotelu. Pohovor jsem absolvoval ještě z Česka online, takže jsem už dopředu věděl, co mě přibližně čeká. Byla to moje úplně první zkušenost v oblasti služeb – jako vystudovaný strojař jsem k recepci měl asi tak daleko, jak to jen šlo. Tým byl složený z Kanaďanů a lidí na working holiday vízech z různých koutů světa. Většina z nás bydlela v trailer parku nedaleko hotelu, což vytvářelo přirozené společenství – pracovali jsme spolu, bydleli spolu a trávili spolu i volný čas. Mělo to silný komunitní nádech, což celý pobyt zpříjemňovalo.
V Melbourne jsem si práci hledal až po příjezdu a vrátil jsem se ke svému oboru. Momentálně pracuju ve firmě, která vyrábí ocelové díly, kde kreslím výrobní výkresy a technickou dokumentaci. Je to návrat ke strojírenství a tím pádem i k věcem, které mi jsou bližší. Příjemně mě překvapilo, že nikomu tady v Melbourne nepřišlo zvláštní, že jsem měl od oboru zhruba roční pauzu. Vůbec se to neřešilo – důležitější bylo, co umím a jak se dokážu zapojit. Takže pokud má někdo obavy, že by podobná zkušenost mohla být v životopisu překážkou, moje zkušenost je přesně opačná.
Lidi dělají místo
Obě země jsou známé svým otevřeným postojem k imigraci, takže tu potkáte lidi z celého světa. Ať už pracujete v hotelu, kavárně nebo kanceláři, málokdy budete jediným cizincem v týmu. V Kanadě – konkrétně v Canmore, kde jsem bydlel – je navíc překvapivě silná česká komunita. Na Čecha tam narazíte opravdu často, ať už ve městě, na sjezdovce nebo na turistice. V Melbourne jsem zatím na tak početnou skupinu krajanů nenarazil – Češi tu samozřejmě jsou, ale nejsou tak viditelní jako v kanadských horách.
Co se týče místních, Kanaďané si svou pověst slušných a přívětivých lidí opravdu zaslouží. Všichni byli velmi vstřícní, nápomocní a obecně velice korektní – někdy možná až přehnaně. Australané jsou taky milí a otevření, ale celkově působí víc uvolněně. Neřeší tolik formality, nebojí se si zanadávat, a celkově je tu atmosféra trochu víc „na pohodu“ než v Kanadě. Každá země má svůj styl, a i v tomhle kontrastu bylo zajímavé se pohybovat.
Kolik stojí život na druhém konci světa
Z pohledu Čecha jsou obě země drahé – inflace se nevyhýbá ani světu za oceánem. Bydlení ve sdíleném traileru v kanadských horách mě vyšlo asi na 750 kanadských dolarů měsíčně, zatímco tady v Melbourne platím za pokoj v bytě v mrakodrapu zhruba 1000 australských dolarů měsíčně.
Co se týče mezd, Austrálie jednoznačně vede. V hotelu v Kanadě jsem vydělával kolem 20 kanadských dolarů za hodinu, zatímco tady v Austrálii se za obdobnou práci v hotelu platí přibližně 30 australských dolarů. Navíc jsou víkendy a přesčasy výrazně lépe ohodnocené – příplatky tu opravdu dávají smysl a dokážou celkový výdělek pěkně navýšit.
Náklady na život jsou v obou zemích víceméně srovnatelné – co ušetříte v jedné zemi na banánech, dáte v té druhé za mléko. Austrálie má momentálně lepší ekonomickou situaci než Kanada, a i to je v běžném životě znát. Ale pokud si člověk rozumně rozvrhne výdaje a nejde po zbytečných luxusech, dá se v obou zemích žít pohodlně.
Lyže, surf a všechno mezi tím
Ať už jste v Kanadě nebo v Austrálii, jedno je jisté – kolem vás bude spousta outdoorových a sportovních nadšenců. Obě země jsou jako stvořené pro aktivní životní styl, jen s trochu jiným zaměřením.
Melbourne má výbornou síť cyklostezek, a pokud se nebojíte jezdit na „opačné“ straně silnice, dá se tu na kole pohodlně dopravovat i do práce. Místní hrají plážový volejbal, surfují, běhají, nebo se vydávají na víkendové výlety do národních parků za městem. Je tu znát, že slunce a oceán mají velký vliv na to, jak lidé tráví volný čas.
Kanada je naopak rájem pro horskou turistiku a milovníky zimních sportů. V horách se lyžuje klidně od října do května a sněhové podmínky bývají výborné. Lidé tu chodí na túry, jezdí na běžkách nebo snowboardech, a příroda je doslova za rohem. Když bydlíte v místě jako je Canmore, máte hory jako každodenní kulisu – a to má svoje kouzlo.
Závěrem
Porovnávat obě země není úplně jednoduché – v Austrálii jsem zatím jen krátce a spoustu věcí mám ještě před sebou. Kanada mě ale za ten rok stihla úplně očarovat a zanechala ve mně hluboký dojem. Doufám, že se do ní budu moct jednou vrátit. Každá země má něco do sebe – jinou přírodu, jiný rytmus života, jinou atmosféru. A právě v tom je to největší kouzlo podobných výjezdů. Ukážou vám, že svět není černobílý a že doma se dá na čas cítit i na opačném konci planety.
Tomáš P.